RECENZE Vzhůru do oblak /Up/

hore

Trend digitální animace neustále jde kupředu a my můžeme vidět desítky filmů o hláskujících zvířátkách, příšerkách a jiných postavičkách pro děti i dospělé. Díky několika faktorům se podařilo v této oblasti na vrchol vyšplhat právě Pixaru. Od začátku totiž vsadil na kvalitní příběhy, skvělé vykreslení postav, či zábavnost na obou frontách (děti a dospělí). Pixarovci dokonce jako první pochopili, že říši fauny donekonečna ve svých filmech omílat nemohou a tak vznikly například Příběh Hraček, Příšerky s.r.o, Úžasňákovi, Auta, Wall-e a nejnověji i Vzhůru do oblak.

TRAILER Vzhůru do oblak

Film Vzhůru do oblak se odehrává v přítomnosti, v reálném světě normálních lidí. Jeho hlavní postavou je Carl Fredricksen, více než 70-letý důchodce zarputile odmítající opustit svůj dům, který překáží ve stavebních pracech. Po jistém incidentu je ale nucen se vystěhovat. Poprvé v životě se rozhodne zažít dobrodružství a zároveň splnit slib své manželce. Díky héliovým balónům unášejícím jeho dům se vydává na cestu k vysněné náhorní plošině, aby tam našel klid v duši a utekl před bláznivým moderním světem. Do cesty se mu ale připlete malý skaut Russell a tak se společně vydávají na dobrodružnou cestu.

Film Vzhůru do oblak, tak jako i Wall-e, trochu vybočuje ze zaběhaných kolejí Pixaru a současných pohádek vůbec. Spíše než klasická komediální pohádka je film více tragikomedií rozebírající promarněné šance a jednotvárný život. Na sklonku života Carl konečně zažívá to, o čem vždy snil. Uvědomuje si nové hodnoty, konečně nachází syna, kterého nikdy nemohl mít. Animák Vzhůru do oblak je zaprvé víc pro dospělé než děti. Hlavní postavou je zatrpklý starý muž. Nemá rád lidi, lpí na svojí lásce i když už dávno pominula a nakonec nenachází oporu ani ve svém vzoru z dětství. Vyspělost ústředního téma filmu se sice může jevit jako velké plus, opak je ale pravdou. Po skvělé úvodní 20-minutovce se film přesouvá do roviny obyčejné pohádky, velmi nápadně využívající šablonu: přesun z bodu A do bodu B s množstvím zábavných scének po cestě. Najdeme tu několik samoúčelně vtipných scén. Taktéž nelogičnost (zkuste odhadnout věk Charlese Muntze anebo přijít na to, proč se Dug chová od začátku k ústřední dvojici přátelsky), či místa, kde film jednoduše selhává na neuvěřitelnosti/neuvěřitelné absurdnosti (mluvící psi). Tomu všemu se tvůrci tentokrát nevyhnuli. Snímek je ale v konečném důsledku něčím nadprůměrný (čtěte podprůměrným v rámci pixarovské tvorby). Celý film sice dobře pobaví, ale tvůrcům tentokrát „dualita zábavnosti" (děti i dospělí) tak trochu nevyšla a film se doslova štěpí. Není dostatečně srozumitelný pro dětské publikum - úvodní minuty jsou pro děti dokonalou záhadou. Není ani dostatečně dospělý, protože už vzpomínaný problém „dospěláckou" složku zabíjí. Pixaru to skutečně tentokrát tak trochu nevyšlo.

Na druhé straně třeba (tak jako vždy) uznat, že kvalita textur je bezkonkurenční a pohyby postaviček téměř dokonalé. Když pomineme vzpomínané problémy, je tento film vcelku zábavný (dokonce i v slovenském dabingu) a stojí za to ho vidět. Hlavně když máte možnost shlédnout ho v 3D podobě. Snad Pixaru nedochází nápady, není totiž na škodu, když někdo nastavuje takto vysokou laťku na poli amerických mainstreamových celovečerních filmů. Uvidíme, co nového nám ještě dokáží nabídnout v Příběhu Hraček 3.