text

RECENZE Jánošík. Pravdivá historie

Pridané: 17.09.2009 | Autor: BarboraBacikova | Pridal: Medo

Nikdy není na škodu, když umění zvěčňuje historii a její hrdiny. Hlavně pokud jde o hrdiny, kteří jsou opředeni mýty a už během svého života se stali legendou. Umění má tu moc, že i ze záporného hrdiny dokáže udělat kladného a povýšit ho tak na piedestal ctnosti. Jánošík tak patří do celé skupiny těch, jejichž lidová slovesnost posunula do roviny hrdiny a i jejich prostřednictvím se národ vyrovnává se svojí vlastní minulostí.

janosikjanosik

Sedm dlouhých let trvalo, než si zbojník proklestil cestu k divákům. Po čtyřech filmových a jednom televizním zpracování je tu další, které má kromě časového rozpětí i jiná prvenství. Poprvé v případě jánošíkovského filmového projektu zasedly na režisérskou židličku polské režisérky Agniezska Holland a Kasia Adamik, v roli slovenského zbojníka se objevil český herec Václav Jiráček a konečně se scénář Evy Borušovičové opírá o historická fakta a demýtizování legendami ověnčeného Jánošíka.

 

TRAILER Jánošík. Pravdivá historie


Bohužel se už o jiných prvenstvích, hlavně těch kvalitativních, nedá mluvit. Přes všechny prvotní sympatie a megalomanskou kampaň alias Bathory, tento film vyprchá z vašeho povědomí dříve než kapka vody pod horkém letním slunci. Propagační kampaň zase jednou zastínila skutečnou hodnotu filmu a k očekáváním se ani trochu nepřiblížila. Je mi to upřímně líto, protože v případě Agniezsky Holland šlo o příslib něčeho ryze čistého a hodnotného. Také hlavní představitel mně učaroval o mnoho víc než jeho filmoví předchůdci, avšak typově zajímavý protagonista nedokáže utáhnout tíhu celého filmu. Doslova šlo o břemeno, protože tu úplně absentuje napětí a gradace. Celý děj se vleče v jedné linii, která emotivně nikam nevybočuje a ještě i při vykonávaní konečného rozsudku si dokážete s chutí zívnout.


I když se tvůrci snažili popřít mýty, které vznikly okolo Jánošíka, jako v případě čarovného opasku, do očí však udeří některé mystické výjevy, které sice vycházely z tradičních lidových představ, avšak zbytečně navozovaly dojem insitní kýčovitosti, která patří spíše do těch starších zpracování. I přesto vizuální kvality film má, hlavně v případě zobrazování tradičních předkřesťanských slavností, rituálů i úžasných slovenských přírodních scenérií.
Jak to už bývá při podobných projektech i tu musela vzniknout píseň. Haberovi se podařilo předvést skladbu, která dokonale koresponduje s obrazem, tzn. je stejně nemastná-neslaná. Jánošík se však v hrobě určitě neobrací, jednoduše si řekne, že ne každý boj musí vyjít.

Vytlačiť Obľúbené Poslať Facebook Digg it Delicious Vybrali.sme

Komentáre