Titanic

Používateľ: Pozri detail   9. 4. 2010

Pre správne zobrazenie tejto stránky potrebujete mať nainštalovaný FlashPlayer a aktivovaný javascript!

Dne 14. dubna ve 23:39 zpozoroval námořník Frederick Fleet držící hlídku ve vraním hnízdě kru před přídí lodi a informoval o ní můstek ("Iceberg, right ahead!" - "Ledovec přímo před námi!"). Hlášení zaznamenal telefonem šestý důstojník J.P.Moody, načež odpověděl zdvořilostí, která se stala legendou, "Děkuji". První důstojník Murdoch si ledovce všiml prakticky ve stejný moment jako Fleet, avšak dopustil se chyby, když vydal osudový rozkaz: „Docela vlevo! Plnou silou zpět!!“[5][6] Pokusy s Olympicem ukázaly, že srážku nebylo možno odvrátit. Titanic mohl přežít jen tehdy, pokud by narazil do ledovce přímo, nebo případně kdyby se o led otřel trochu méně důrazně. Přímý náraz by silně zdeformoval příď. Je však pravděpodobné, že by došlo k protržení méně přepážek. Loď, ač silně poškozena, by se udržela na hladině. Lze pochopit, proč první důstojník nehodlal najet s lodí na ledovec, ale jeho pokyn nebyl optimální ani pokud jde o úhybný manévr. Plný zpětný chod šroubů navíc účinek kormidla mírně tlumil. Lepší by bylo ponechat šrouby v plném chodu vpřed, případně dát zpětný chod pouze u levého šroubu – za těchto okolností by Titanic uhnul o kousíček více a "možná" by pak přežil, byť nepochybně těžce poškozen. Takto byl jeho osud zpečetěn. Parník narazil na kru pravým bokem přídě a ta rozervala jeho trup těsně nad dvojitým dnem v délce 100 metrů několika malými trhlinami, které dohromady měly něco kolem jednoho čtverečního metru, což znamenalo, že bylo proraženo prvních 5 vodotěsných komor. Jelikož přepážky nebyly vodotěsně napojeny na paluby a paluby samy taktéž nebyly vodotěsné, bylo jasné, co se stane: ztěžklá příď se bude nořit do vody, až se přední komory zaplní a ponoří natolik, že se voda přelije přes hranu vodotěsné přepážky číslo 5 do šesté komory. A pak do sedmé, osmé… V 00:05 kapitán lodi po prohlídce podpalubí a konzultaci s šéfkonstruktérem, který dal lodi hodinu, maximálně hodinu a půl života, nařídil spustit záchranné čluny a o deset minut později vyslal radista Phillips do éteru první signál CQD.[7] Kapitán i Andrews se shodli na tom, že je třeba zabránit panice – loď měla místo ve člunech jen pro zhruba polovinu osob na palubě (a to jen proto, že nebyla plná ani z 50%). Všichni cestující dostali záchranné vesty, ale to mělo jen pramalý význam. V ledové vodě severního Atlantiku mohli netrénovaní lidé přežít tak 5–10 minut a i ti nejodolnější jedinci nemohli podchlazení odolávat déle než dvacet minut. Osud si s lodí krutě zažertoval. Poblíž Titaniku se nacházela minimálně jedna loď s radiostanicí, která k němu mohla dorazit ještě před potopením – parník Californian kapitána Stanleyho Lorda. Na její palubě však byl pouze jediný radista a ten vypnul aparaturu a šel spát jen několik minut před tím, než Titanic narazil na kru. Volání o pomoc tedy zachytily pouze lodi, které neměly šanci dorazit k místu ztroskotání včas na záchranu lidí, kteří se nevejdou do záchranných člunů. Nejblíže se nacházela loď Carpathia kapitána Arthura A. Rostona. Ten si byl dobře vědom toho, co čeká cestující v ledové vodě a udělal vše proto, aby dorazil co nejdříve, za což si vysloužil jak pochvalu, tak odsudky pro podstoupení přílišného rizika (byť těch bylo podstatně méně), neboť s lodí, jejíž maximální rychlost měla být 14 uzlů, prokličkoval ledovým polem a mezi krami rychlostí minimálně o 3 uzly vyšší. Krom volání o pomoc zde byl ještě jeden aspekt – neznámá loď nacházející se asi 10 mil od Titaniku, patrně stála přes noc v ledovém poli. Nezareagovala však na signály Morseovou lampou ani na signální rakety (které ovšem neměly tu správnou barvu - místo raket s červeným světelným zábleskem byly použity rakety s bílým zábleskem = oslava). Tato loď představuje dodnes záhadu. Během pozdějšího vyšetřování došla britská komise k závěru, že se jednalo o Californian a obvinila kapitána Lorda a jeho důstojníky z hrubého pochybení. Kapitán Lord to odmítal a po celý zbytek života se pokoušel očistit své jméno od odsudku, který mu zničil kariéru.[8] Odmítal, že by loď, kterou on a jeho důstojníci viděli z můstku, byl Titanic, podle nich se mezi Californianem a Titanikem nacházela třetí loď, kterou viděli oba a která odplula ještě před tím, než se Titanic potopil. Také zdůrazňoval, že rakety (navíc podle něj i službukonajících důstojníků vystřelované daleko za lodí) měly bílou barvu, nikoliv červenou, jaká byla určena pro nouzové signály. Nutno říci, že ačkoliv neexistují přímé důkazy pro jeho obhajobu, lze ji považovat za pravděpodobnější scénář, než byl ten, ke kterému došla vyšetřovací komise. Každopádně ale lze považovat za chybu, že kapitán Lord nenechal vzbudit radistu a nepřikázal mu zjistit, co se v okolí děje. Spouštění člunů se na Titaniku neobešlo bez potíží – krom několika technických problémů, které se nakonec podařilo překonat, byly navíc spouštěny na hladinu ne zcela naplněné. To lze přičítat druhému důstojníkovi C.H.Lightollerovi, který vždy považoval kapitánův rozkaz "Ženy a děti první" za zákon a pokud se nablízku nenacházela žena ani dítě, raději člun spustil poloprázdný, než aby do něj nechal nastoupit muže. Předpokládalo se, že budou doplněny ženami z nižších palub, nebo že po potopení lodi sesbírají část trosečníků, ale první naděje se nenaplnila a kapitánův rozkaz zůstat poblíž lodi čluny (ty co jej zaregistrovaly) ignorovaly pro obavu z víru. Pro nedostatek času, výcviku posádky a zvyšující se náklon lodi se nepodařilo včas spustit skládací čluny A a B. Zachránilo se tak 706 cestujících a členů posádky. Ve 2:05 kapitán Smith osobně navštívil radisty, aby jim oznámil, že již udělali vše, co mohli a nařídil jim opustit kabinu a pokusit se o záchranu. Totéž zopakoval svým důstojníkům a všem členům posádky, které potkal. V ten moment zbývalo Titaniku už jen čtvrt hodiny života. Loď se začala naklánět čím dál rychleji. Posádka se nezitím ve všeobecném zmatku snažila spustit skládací člun, snaha ale byla marná. Člun se nacházel na střechách důstojnických kabin poblíž prvního komína. V tu chvíli bylo naklonění lodi tak velké, že lana držící první komín nevydržela a praskla. Komín bez opory se zřítil do vody, kde doslova rozdrtil mimo jiné J.J.Astora. Jeho tělo bylo identifikováno jen díky monogramu na obleku a dle velkého množství peněz v kapsách, jinak bylo téměř úplně rozdrcené a zčernalé od sazí. Od komína se šířila mohutná vlna, která spláchla do vody velkou část obsluhující posádky i onen skládací člun. Na převráceném člunu se zachránilo několik lidí včetně druhého důstojníka Lightollera, mnohem víc jich na člunu přes noc zemřelo. V lodi se vlivem naklonění začal přesouvat a padat nábytek směrem ke přídi. V konečném důsledku to potápění ještě urychlilo. Loď se nacházela z velké části pod vodou v úhlu kolem třiceti stupňů. Pak nastala v podpalubí série menších výbuchů, načež zhasla světla. Následovala větší exploze, kterou zaregistrovali i zachránění na člunech. Pár sekund poté se loď rozlomila v místě mezi třetím a čtvrtým komínem, kde se nacházelo velké množství schodišť a loď tedy byla příčně poněkud méně zpevněná. Příď, nevyvážená zádí a ochromená vahou vody, okamžitě klesla pod hladinu přídí směřijící přímo ke dnu, zatímco odlehčená záď klesla do vody do polohy před potápěním. Dlouho ale nevydržela, protože příď, klesající ke dnu, byla stále připojená k zádi lodním kýlem a táhla ji dolů. Vzduchová bublina zabránila zádi, aby se potopila okamžitě. Poté, co ji klesající příď dostala do polohy kolmo k hladině, se konečně oddělily. Záď se ještě několik okamžiků vznášela přízračně v temnotě na hladině, z jejího nitra se ozývalo ohlušující skřípění železa. Z lodi vypadávalo do vody pod hladinou v ten moment velké množství nejrůznějších mechanických součástek. Pak vzuchová bublina, která záď nadnášela, praskla (pravděpodobně tlak vzduchu nevydržela některá okna) a záď pomalu zajížděla pod hladinu. Ve 2:20 dne 15. dubna 1912 se Titanic definitivně potopil. Hluk ale neutichl, ještě dlouho po potopení se nad hladinou táhla strašlivá symfonie hlasů, které v ledové vodě ztrácely každou vteřinou síly a umíraly.


Tagy: luxusní parník společnosti White Star Line zkáza nehoda
Kategória:

[+ Viac]

Práve vysielame

-1
GRAPE festival 2014DostihyFernet Music Fest 2009Dostihy 2010FM Pohoda LIVE (Rádio FM)Playlisty MeTooFESTIVALYKremnické Gagy 2009Módne prehliadky/FashionPlaylisty MeToo
Lýdia Eckhardt v rozprávke
le_nov18_tv.jpg

Módna šou z Hotela Double Tree by Hilton v Bratislave.

Dostihy TV
Dostihy_TV_3.jpg

Pozývame vás na ďalší dostihový deň sezóny 2019 na bratislavskom hipodróme

Feb Folk a Bass Orchestra ...
webfolk_tv.jpg

V premiére 26.2.2019 zo Štúdia 5 SRo.

Prezidentská diskusia
trend_prez19_tv.jpg

Štyria horúci kandidáti a jedna horúca kandidátka diskutujú na MeToo.sk

Košice Fashion Week ...
fashion-week_TV.jpg

Štyri dni krásnej módy z východu. Nonstop!

5

Komentáre